Když už jednou podepíšete smlouvu o poskytnutí příspěvku z programu Antivirus, vzdáte se tím možnosti požadovat zbytek náhrad mezd po státu jako náhradu škody. Vzdání se náhrady škody platí plošně pro celou firmu. Není tedy možné, čerpat Antivirus jen na zaměstnance s nižší mzdou a na ty s vyšší mzdou žádat mzdy jako náhradu škody. Musíte se tedy rozhodnout jen pro jednu z cest.
Stát sice spustil program náhrad mezd firmám Antivirus, avšak má to jeden háček. Smlouva, kterou musíte se státem uzavřít, obsahuje klauzuli o vzdání se práva na doplacení zbývající části mezd. Ptáte se, jestli se máte přihlásit do programu Antivirus nebo radši žádat náhrady mezd jako škodu od státu?
Podmínky Antivirus
V programu Antivirus dostanou podniky 80% nebo 60% příspěvek na vyplacené náhrady mezd, pokud neměli pro zaměstnance práci následkem opatření státu nebo hospodářských těžkostí způsobených koronavirovou pandemií.
Na oba příspěvky je limit. Pro 80% příspěvek je limit 39.000 Kč a pro 60% příspěvek 29.000 Kč. Částky jsou včetně odvodů. Příspěvek tedy pokryje 80 % nebo 60 % výdajů na náhradu mezd jen u zaměstnavatelů se spíše podprůměrnými mzdami. Firmy s vyššími hladinami mezd v reálu zaplatí ze svého více než 20 % nebo 40 % mezd.
Náhrada mzdy jako škoda
Podle krizového zákona má stát povinnost nahradit škodu způsobenou krizovými opatřeními.
Za škodu lze považovat i zbytečně vyplacené náhrady mezd, pokud jsou splněny určité podmínky. V kontextu odpovědnosti státu musí v první řadě být příčinná souvislost mezi opatřením státu nemožností přidělovat zaměstnancům práci. V druhé řadě pak musí firma prokázat, že zaměstnanci pro ní nemohli konat jinou práci, například v jiné provozovně.
Aby existovala příčinná souvislost, musí být důvodem nemožnosti přidělovat práci přímo opatření státu. Souvislost s opatřeními státu bude u situací z programu Antivirus různě silná.
V případě, že vaše provozovna byla zavřena, protože její provoz opatření vlády zavřelo, pak lze příčinnou souvislost považovat za poměrně silnou. Při splnění podmínky, že pro zaměstnance nemáte jinde jinou práci, existuje možnost požadovat náhrady mezd jako škodu po státu ve výši 100 %. V termínech programu Antivirus, jde o situace, kdy máte nárok na 80% příspěvek od státu do výše 39.000 Kč.
Pokud nemusíte mít povinně zavřeno a máte „jen“ méně práce, nebo problémy s chybějícími zaměstnanci nebo materiálem, příčinná souvislost s opatřeními státu bude často mnohem slabší. Dá se předpokládat, že ve většině případů půjde o mix různých důvodů. Teoreticky je možné si představit souvislost tam, kde je váš provoz silně navázán na zavřené provozy, nebo problém představují zavřené hranice. Příčinnou souvislost však bude mnohem těžší prokázat. V programu Antivirus se převážně jedná o případy, kdy stát přispívá 60 % až do výše 29.000 Kč.
Jak jisté je to s náhradou škody
Náhradu škody podle krizového zákona lze s určitostí požadovat za dobu, kdy provozovny byly uzavřeny v důsledku opatření vydaných podle krizového zákona vládou, tedy do 31. 3. 2020. Opatření k uzavření provozoven účinné od 1. 4. 2020 bylo vydáno Ministerstvem zdravotní na základě jiného zákona, který nárok na náhradu škody firmám nedává.
My právníci se teď přeme, jestli i tak jde o opatření vydané na základě krizového zákona, protože je stále nouzový stav a tudíž na právu požadovat po státu škodu se nic nezměnilo. Nebo jestli jde o nesprávný postup státu (náleží náhrada škody podle jiného zákona). Nebo zda se státu opravdu podařilo odpovědnosti za škody zbavit.
Vyplývá z toho jediné. Pokud máte uzavřenou provozovnu z důvodu zákazu jejich provozu, máte nárok na úhradu škody vzniklé do 31. 3. 2020. Nárok na škodu (a tedy i náhrady mezd) po tomto datu je nejistý. Já osobně zastávám názor, že nárok na náhradu škody je spíše zachován. Ale od státu lze s jistotou očekávat názor jiný a nelze vyloučit, že soudy dají státu za pravdu.
Jiné je to u uzavření hranic, tam stále platí to originální opatření vydané vládou podle krizového zákona. A tudíž nárok na náhradu škody přetrvává.
U náhrady škody je ve hře ještě jedna nejistota. Škody již jsou a ještě budou enormní, takže jejich zaplacení by stát hodně zasáhlo. Nelze tedy vyloučit následné plošné restrikce na náhrady škod, jakkoli jejich zpětná aplikace může být problematická.
Je tedy lepší čerpat Antivirus nebo chtít škodu po státu?
Když už jednou podepíšete smlouvu o poskytnutí příspěvku z programu Antivirus, vzdáte se tím možnosti požadovat zbytek náhrad mezd po státu jako náhradu škody. Vzdání se náhrady škody platí plošně pro celou firmu. Není tedy možné, čerpat Antivirus jen na zaměstnance s nižší mzdou a na ty s vyšší mzdou žádat mzdy jako náhradu škody. Musíte se tedy rozhodnout jen pro jednu z cest.
Pro Antivirus hovoří jeho rychlost a u méně placených zaměstnavatelů i relativně velký podíl státu na výdajích na zaměstnance. Zejména u nich přístup „lepší vrabec v hrsti, nežli holub na střeše“, dává poměrně velký smysl.
Uvažovat o cestě náhrady škody dává smysl, pokud patříte mezi firmy s vyšší mzdovou hladinou a zároveň nemůžete provozovat činnost z důvodu zákazů vydaných v rámci krizových opatření. Pro firmy, které mají méně práce nebo jiné překážky provozu, toto cesta zpravidla nebude.
Musíte však počítat s tím, že cesta k náhradě škody bude mnohem delší. U povinně uzavřených provozoven navíc nelze vyloučit, že za dobu od 1. 4. 2020 žádnou náhradu nedostanete. A rizikem jsou i následné omezení práv na náhradu škody nebo liknavý přístup soudů přiznávat náhradu mezd jako škodu. Pokud ale rizika podstoupíte, odměnou vám může být 100 % náhrady vyplacených náhrad mezd.
Rozhodnutí je třeba učinit již teď. Program Antivirus již běží. O náhradu škody musíte stát požádat do 6 měsíců od jejího vzniku.
Je vám milejší vrabec v hrsti nebo holub na střeše?
Nemůžete se rozhodnout? Sjednejte si s námi nezávaznou schůzku.