Pokud bylo vaše podnikání zasaženo koronavirovými opatřeními, nové zákony vám dávají různé úlevy nebo bonusy. Týkají se různých oblastí – nájem, úvěry, příspěvky na zaměstnance či OSVČ, nebo úroků z prodlení, ale i konání valných hromad. Jaké nástroje a v jakém rozsahu můžete použít, pak závisí na vaší konkrétní situaci.
Koronavirové úlevy a bonusy: průvodce pro podnikatele
Legislativní smršť pokračuje, aktualizujeme proto seznam nejdůležitějších úlev a benefitů, které lze využít, pokud vaše podnikání zasáhl Covid-19. Zahrnujeme i novinky pro malé a rodinné společnosti s ručením omezeným.
Jste společník, OSVČ, jednatel a zaměstnanec zároveň? Možná už dosáhnete na kompenzační bonus
Větší množství pracovních aktivit není mezi podnikateli výjimkou. Dosud byla oka pomyslné legislativní sítě příliš veliká a někteří podnikatelé na žádnou pomoc nedosáhli. Problémem je i prolínání s programem pro zaměstnance – Antivirus. Včera se řídká oka trochu zahustila.
Na kompenzační bonus nově dosáhnou také společníci dvoučlenných společností s ručením omezených a rodinných sro. Na kompenzační bonus tak dosáhnou i podnikatelé, kteří podnikají zároveň jako OSVČ i prostřednictvím společnosti s ručením omezeným, ve které jsou zaměstnanci i jednateli. To je mezi podnikateli velmi častý model, který je dosud vylučoval z nároku na všechny „osobní“ kompenzace.
Podle programu Antivirus totiž není přiznáván příspěvek na náhradu mzdy, pokud je zaměstnanec zároveň jednatelem společnosti a svou pracovní smlouvu podepsal i jako jednatel. To je u malých sro častá realita. Pokud podnikatel podniká i jako OSVČ a zároveň je zaměstnán ve svém sro, nemá nárok na kompenzační bonus ani jako OSVČ.
Pokud máte maximálně dvoučlenné sro nebo rodinné sro, máte nyní nárok na kompenzační bonus z titulu společníka. Nárok na kompenzační bonus je podmíněn minimální výší předchozího ročního obratu (180.000 Kč) a je omezen na fyzické osoby. Podmínkou je to, že společník není zaměstnán jinde, s výjimkou zaměstnání u vlastní společnosti. Uplatní se také další specifické podmínky – bezdlužnost, daňová rezidence v ČR, neexistence úpadku, apod.
Jinak jsou podmínky stejné jako v případě kompenzačního bonusu pro OSVČ. O bonus lze požádat od začátku opatření, tedy za dobu od 12. 3. 2020 do 8. 6. 2020. Pozor, pro bonus je zcela irelevantní, zda jste zároveň jednatelem společnosti.
Nadále platí, že pokud jste pouze statutárním orgánem, ani vy ani společnost, pro kterou pracujete, pro vás nemůže čerpat žádnou formu bonusu. Jestliže ale nejste nikde zaměstnán a máte živnostenský list, připadá v úvahu nárok na kompenzační bonus z titulu OSVČ, pokud tedy splňujete jako OSVČ některou z podmínek pro přiznání bonusu.
Kompenzační bonus byl prodloužen i pro OSVČ až do 8. 6. 2020. Úroveň bonusu zůstává na 500 Kč za den. Stále trvají otázky okolo toho, jak budou finanční úřady zpětně posuzovat oprávněnost nároku, zejména v případě, že jediným důvodem jeho uplatnění je snížení objemu zakázek.
V poslanecké sněmovně ještě leží poslanecký návrh na rozšíření kompenzačního bonusu také na DPP a DPČ. Je tedy možné, že nejde o finální vrh kostkou ve hře o kompenzační bonusy.
Příspěvek státu na nájem komerčních prostor
K zákazu výpovědi z komerčních prostor se přidává návrh na částečnou úhradu komerčních nájmů státem. Dotační program připravuj Ministerstvo průmyslu a hpobchodu, zatím ale není k dispozici přesný návrh. Měl by se týkat nájmů za duben až červen.
Program by měl vycházet z rozdělení nákladů na nájem v poměru 50 – 30 – 20 procent. A právě v tom je ten háček. Stát slibuje na nájem dotaci 50 % z nájemného, ale pouze v případě, že si u pronajímatele vyjednáte 30% slevu na nájem. Vy pak ponesete 20 % nájemného. Pokud vám ale pronajímatel slevu nedá, nebo už jste si vyjednali slevu nižší nebo jinou, pak asi na dotaci nedosáhnete.
Zákaz výpovědi u komerčních nájmů
Média často hovoří o odkladu nájemného, tak to ale není. Jde o to, že vám pronajímatel nemůže dát výpověď z nájmu pro neuhrazení nájemného. Musíte ale pronajímateli prokázat, že nájemné nemůžete hradit kvůli koronavirovým opatřením. Prokázat tuto skutečnost musíte do 15 dnů od vzniku prodlení, což bude v praxi jistě způsobovat problémy. Dlužné nájemné za dobu antivirových opatření pak musíte zaplatit do konce roku 2020.
Podrobnosti naleznete v našem aktualizovaném článku na blogu.
Odložení splátek úvěrů
Splátky úvěrů si můžete odložit až do 30. 6. nebo 31. 10. 2020. To se týká nejen bankovních úvěrů, ale všech úvěrů, které byly poskytnuty poskytovatelem úvěru v rámci jeho podnikatelské činnosti. Doba pro splacení úvěru se prodlouží o vámi vybrané období. Odklad splátek není automatický, musíte věřiteli oznámit, že budete odklad splátek chtít využít. Jako podnikatel budete po dobu odkladu splátek hradit jen úrok a případné jiné průběžné platby.
Pro ty, kdo jsou na straně věřitelů, zákon žádnou úlevu ani garanci nedává. Za věřitele se považují i ti, kdo pohledávku z půjčky či úvěru koupili (tj. byla jim postoupena).
Máte to samozřejmě své podmínky a výjimky. Více informací se dozvíte v našem článku na blogu. Pokud si chcete přečíst celý zákon, jeho číslo je 177/2020 Sb.
Úroky z prodlení
Pokud po vás bude chtít druhá strana sankce za pozdní úhradu, jste povinni hradit jen zákonný úrok z prodlení, který je momentálně 10 % p.a. Bez ohledu na to, co říká smlouva. Musíte být ale schopni prokázat, že vám koronavirová opatření podstatně ztížila vaší schopnost hradit závazky. Snížení sankcí platí jen po dobu mimořádných opatření, maximálně do 30. 6. 2020.
Toto upravuje tzv. Lex Covid. Aktuálně je po podpisu prezidentem, brzy tedy začne platit.
Antivirus
Pokud máte zavřenou či téměř zavřenou provozovnu, pokles zakázek, výpadek v dodavatelském řetězci či příliš mnoho lidí na nemocenské, ošetřovačce apod. můžete dostat od státu příspěvek na náhrady mezd (to je mzda, kterou dáváte zaměstnancům za dobu, kdy nepracují). Příspěvek je ve výši 60 % a 80 % nákladů podle typu situace.
Program má svá úskalí, věnovali jsme se jim v několika našich článcích na blogu o shrnutí programu, druzích příspěvků a související náhradě škody.
Insolvence
Stát se také snaží snížit množství insolvencí.
Na straně těch, kdo se mohou dostat do platebních potíží, představuje již zmíněný Lex Covid dvě hlavní opatření. Za prvé ruší povinnost statutárního orgánu podat insolvenční návrh, jakmile se jeho společnost dostane do úpadku. Za druhé zavádí mimořádné moratorium, což je speciální ochrana před věřiteli. Moratorium dává podniku v nesnázích čas na to, aby se nadechl a vymanil z krize. Mimořádné moratorium bude možno využít až do 31. 8. 2020.
Na straně věřitelů zavádí Lex Covid neúčinnost věřitelských návrhů na insolvenci. Soud k věřitelským insolvenčním návrhům nebude přihlížet až do 31. 8. 2020.
Poslanecká sněmovna právě projednává návaznost na ochranu zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele. Jedná se o situace, kdy zaměstnanci mohou od Úřadu práce dostat náhradu za nevyplacené mzdy. Zaměstnanci by tak mohli získat nárok na úhradu mezd od Úřadu práce i v případě podání neúčinného věřitelského insolvenčního návrhu na jejich zaměstnavatele, tedy v období do 31. 8. 2020.
Další změny v Lex Covid
Již několikrát zmiňovaný Lex Covid obsahuje i další úpravy. Týkají se soudních, exekučních a insolvenčních řízení. Například upravují prominutí lhůt v soudních řízeních, či zakazují provést exekuci prodejem nemovitosti.
Lex Covid se ale také týká korporací a valných hromad. Zejména prodlužuje lhůtu k projednání účetních závěrek valnou hromadou u akciových společností, společností s ručením omezeným a družstev. Prodlužuje i funkční období členů orgánů či zavádí virtuální hlasování i u těch společností, u kterých ho stanovy nedovolují. Samozřejmě při dodržení pravidel uvedených v Lex Covid.
POKUD CHCETE VĚDĚT, JAK ÚLEVY A VÝHODY POUŽÍT, SJEDNEJTE SI S NÁMI SCHŮZKU ONLINE NEBO OFFLINE.